Dostupné bydlení - Příklady dobré praxe

Počet zájemců o byty či bydlení ze znevýhodněných skupin obyvatel prudce stoupá.  V řadě obcí je velmi obtížné získat dostupné bydlení za rozumnou cenu, chybí obecní byty nebo je na ně dlouhá čekací doba, část z nich je navíc pro lidi se specifickými potřebami nevhodná. Potřeba zajistit bydlení pro specifické skupiny obyvatel se stává čím dál více naléhavou záležitostí.  Obcím a dalším organizacím, které se práci se znevýhodněnými skupinami obyvatel věnují, často chybí informace a příklady dobré praxe v oblasti dostupného bydlení.

Ve spolupráci s MPSV Vám na těchto stránkách budeme prezentovat konkrétní příklady dobré praxe, které se osvědčily v 16 pilotních obcích projektu Podpora sociálního bydlení (více o tomto pilotním projektu naleznete zde). Vývoj realizací projektů přináší zajímavé výsledky už z hlediska odlišností pilotujících obcí (poloha, velikost, demografie atd.). Cílem je sdílení dobré praxe, tak aby se dařilo ubytovat osoby, které by nedosáhly z nejrůznějších důvodů na tržní a někdy dokonce na žádné vyhovující bydlení.

Podrobnější popisy níže.

Rubrika bude postupně aktualizována a doplňována. Pokud máte konkrétní příklady dobré praxe z Královéhradeckého kraje, které byste mohli sdílet, kontaktujte nás prosím prostřednictvím e-mailové adresy bartosova@cirihk.cz.


Popis příkladů dobré praxe


Jednotné kontaktní místo pro bydlení – otevřená kancelář

Jde o prostor, kam klienti mohou v určeném čase přijít se svými problémy týkajícími se bydlení a dalších záležitostí s tím spojených. Poskytuje občanům poradenství ohledně bydlení a pomoc při řešení sociálních problémů s tím souvisejících. Pracovník kontaktního místa shromažďuje žádosti o bydlení a disponuje nejenom nabídkou obecních dostupných bytů, ale také neziskových organizací a sleduje i volný trh, kde následně jedná v zájmu klienta se soukromými majiteli. Poradenství může mimo jiné poskytovat i externě nasmlouvaný právník a expert z realitní kanceláře, který pracuje na dobrovolné bázi. Výhodou takového přístupu je, že se občan dozví informace související s řešením problémů v oblasti bydlení na jednom místě a nemusí obcházet jednotlivé odbory obecního úřadu a pracovat s rozporuplnými informacemi. Obec pomáhá řešit problém svého občana efektivně a zároveň koordinuje jednotnou politiku bydlení.

Otevřená kancelář ovšem může být zaměřena i na jiná témata, která souvisí se sociální situací klienta a je spjata s případnou schopností platit nájem (např. poradenství v oblasti dluhové problematiky).

Více zde.


Síťování a rozvoj odborných kompetencí obcí v sociálním bydlení

Zavedení pracovních skupin k tématům souvisejícím se sociálním bydlením, sociální politikou a obecně síťování je nezbytnou součástí zavádění sociálního bydlení v ČR. Ve skupině by měli být zástupci dotčených institucí, kterými mohou být: relevantní odbory obecních úřadů – sociální a bytový/majetkový, případně další, orgány sociálně právní ochrany dětí, Úřadu práce, místních neziskových organizací, poskytovatelů sociálních služeb, zdravotnických zařízení, významnějších soukromých vlastníků nájemních bytů, domovníků, asistentů prevence kriminality. Do skupiny se mohou zapojit představitelé škol, veřejnosti či místní politické reprezentace. Pokud v obci fungují aktivní sdružení občanů, je vhodné je také zahrnout. Rovněž je vhodné přizvat k jednání zástupce lidí v bytové nouzi, kteří mohou přinést řadu nových poznatků týkajících se sociální a bytové situace v lokalitě. Nezbytná je pravidelnost setkání nad kazuistikou a dílčími body provázejícími pilotování sociálního bydlení v obci, jako je např. tvorba strategických dokumentů. Funkční pracovní skupina je výsledkem kvalitního zasíťování na místní úrovni a řešení záležitostí se tak stává mnohem efektivnější především proto, že jsou diskutovány pohledy všech zúčastněných stran.

Více zde.


Nábytková banka a tichá sbírka

Pokud se povede klienta ubytovat v sociálním bytě, často nastává další problém. Mnoho čerstvých nájemníků nemá ani základní vybavení do bytu, ani možnost si jej sami zajistit. Ve snaze pomoct těmto lidem vznikají nábytkové banky nebo sbírky.

Díky zřízení nábytkové banky mohou být v případě potřeby sociální byty vybaveny nezbytným nábytkem. Obec může po založení nábytkové banky dohodnout spolupráci s firmou vlastněnou městem, která poskytne prostory – sklad, a zajišťuje odvoz a následný dovoz objednaného nábytku. Na sběrných dvorech pak mají potenciální dárci možnost udělit souhlas s dalším využitím nábytku v dobrém stavu právě v sociálních bytech.

Další alternativou pomoci je vyhlášení sbírky ke sběru nutného vybavení. Sbírce by měl předcházet průzkum potřeb nových nájemců do sociálních bytů. Systém může fungovat online – vedení města v případě potřeby vyzývá své občany, zda by nemohli přispět konkrétními věcmi (např. školní batohy, penály atp.), případně může být vyhlášena interní sbírka. Obec může rovněž poskytovat svůj vyřazený nábytek k dispozici potřebným.

Více zde.


Řešení dluhové problematiky související s bydlením

V současnosti je v České republice více než 800 tisíc osob v exekuci. Téměř tři čtvrtiny z nich čelí více než jednomu exekučnímu řízení a 150 tisíc dokonce deseti a více současně. Tato situace negativně ovlivňuje nejen jejich životy, ale i státní a obecní politiku, zaměstnanost nebo systém soudnictví. Dluhy a exekuce rovněž úzce souvisí s bytovou nouzí, protože často vedou ke ztrátě bydlení nebo jsou překážkou k jeho získání.

Dluhy a exekuce také například negativně dopadají na uplatňování nároku na příspěvek na bydlení či na fungování společenství vlastníků jednotek a bytových družstev. Zásadní problém nastává, pokud jde o dlužné částky vůči obci. Obce a města však mohou snížit své dluhové zatížení a podpořit schopnost předlužených lidí platit nájem v odpovídajících bytech a zároveň jednat jako „řádný hospodář“. V první řadě je nutná úzká spolupráce s klientem. Nejde jen o kárná opatření, ale především o zajištění kvalitního dluhového poradenství, které má vést k nastavení plánu sanace dluhů a případně i sestavení splátkového kalendáře.

Více zde.


Sociální realitní kanceláře

Jako součást dobré praxe v oblasti dostupnosti bydlení pro znevýhodněné skupiny obyvatel je nezbytné zmínit i existenci sociálních realitních kanceláří či agentur. Sociální realitní kanceláře jsou v současné době často realizovány zkušenými neziskovými organizacemi, které jsou zároveň i poskytovateli sociálních služeb.  Organizace vyhledávají majitele bytů ochotné pronajmout svou nemovitost lidem z cílových skupin, na něž se sociální realitní kancelář zaměřuje. Nájemní smlouva je vedena přímo na nájemce, kterému jsou zároveň po určitou dobu poskytovány odpovídající služby ze strany dané organizace. Ta působí mimo jiné i jako mediátor mezi pronajímatelem a nájemcem, hájí práva obou stran, angažuje se i v případě sousedských sporů a problémů týkajících se soužití.

V ČR již funguje několik sociálních realitních kanceláří: R-Mosty (www.r-mosty.cz), Romodrom (www.romodrom.cz), Bezbabyty (www.bezbabyty.cz), Portavita (www.portavita.cz/socialni-bydleni/) a další.

Více zde.


Spolupráce s neziskovými organizacemi

Bez vzájemné podpory a nutné spolupráce za účelem zavádění sociálního bydlení se obce neobejdou. Zvláštní pozornost zaslouží součinnost s neziskovými organizacemi a poskytovateli sociálních služeb. Lidé mohou mít různá znevýhodnění a mnoho z nich potřebuje specifický přístup či podpůrné služby. Tam, kde nestačí místní sociální odbor, získává důležitou roli organizace, která se na potřebnou cílovou skupinu specializuje. Místní neziskové organizace jsou zároveň důležitými členy pracovních skupin zaměřených na sociální bydlení.

Neziskové organizace mohou pomoci obcím v průběhu realizace projektů sociálního bydlení, například vytipovat nájemníky do sociálních bytů, poskytovat specifické sociální služby nebo mohou ubytovat klienta, který nesplňuje kritéria obce pro přidělení obecního sociálního bytu. Aktuálně si některé neziskové organizace samy pronajímají byty a podnajímají je dál nájemníkům. Souběžně jim poskytují sociální služby a podporu při řešení problémů spojených s pravidelnou úhradou nájmu a nákladů na bydlení. Pokud najímají byt dalšímu nájemci, ručí majiteli za úhradu nájmu. Variantou k tomuto postupu, který může přenášet méně odpovědnosti na neziskovou organizaci a zároveň zvyšuje jistotu nájemníka, je smlouva, kterou obec pověřuje neziskovou organizaci k zajišťování smluv a služeb nájemníkům. Nájemníci tak mohou získat klasickou nájemní smlouvu místo podnájemní.

Více zde.


Příklady dobré praxe v Královéhradeckém kraji

Rovněž v Královéhradeckém kraji lze najít inspiraci dobré praxe v oblasti dostupného bydlení. Prostřednictvím spolupráce obcí, neziskových organizací a dalších aktérů se daří zajistit dostupné bydlení pro osoby, které by nedosáhly z nejrůznějších důvodů na tržní a někdy dokonce na žádné vyhovující bydlení.

Spojení neziskové organizace SKOKu do života, o.p.s  a nadačního fondu Hradecký Majordomus pomáhá zajistit a udržet dostupné bydlení dospělým lidem s mentálním postižením i lidem s duševním onemocněním. Nadační fond pomůže s hledáním vhodného bytu a zastupováním při jednání s pronajímatelem. V případě, že zájemci o bydlení nemají pro pronajímatele dostatečné záruky, může se stát nájemcem bytu přímo nadační fond. Nadační fond rovněž pomáhá sjednat navazující terénní služby, které novým nájemníkům pomohou zvládat vlastní domácnost a život. Takovou službou je právě Podpora samostatného bydlení SKOKu do života, o.p.s. Pracovníci za nimi jezdí na domácnosti ve sjednaných časech a termínech, pomáhají jim plánovat nákupy, uklízet, vařit složitější jídla, hospodařit s penězi. Mohou je doprovodit k lékaři, usnadnit komunikaci se sousedy a úřady. Služba je takto dostupná díky financování z individuálního projektu Královehradeckého kraje a dotaci města Hradec Králové. Spojení nadačního fondu a služby podpora samostatného bydlení trvá již čtvrtým rokem. Za tuto dobu se společně podařilo sjednat pronájem 7 bytů. Společnými silami se daří předejít ztrátě bydlení u všech jejich obyvatel a umožňuje lidem žít v maximální možné míře samostatně, ale bezpečně pro sebe i okolí.

Více zde.

Zástupci některých sociálních podniků řeší bydlení pro své znevýhodněné zaměstnance, tak aby jim byli schopni kromě zaměstnání nabídnout a zabezpečit i ubytování (např. Sdružení Neratov, z.s.). Ve spolupráci s obcemi se snaží vytipovat vhodné pozemky a objekty, k financování mohou využívat různých zdrojů, včetně dotací z evropských fondů nebo z programů MMR.

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.