Jedním z několika cílů zákona je postupně snížit počet lidí v bytové nouzi ze současných 154 tisíc. Ze dvou třetin jde o rodiny s dětmi, kterých v nevyhovujících podmínkách vyrůstá zhruba 61 tisíc. „Zákon o podpoře bydlení cílí na pomoc rodinám i jednotlivcům, kteří i v důsledku dopadů mnoha krizí, jimiž naše země v uplynulých letech prošla, stále častěji řeší problémy s udržením nebo i získáním bydlení. Pomocí nástrojů, které zákon zavádí, chceme omezit počty dětí v azylových domech nebo seniorů na ubytovnách. Chceme pomoct i dětem odcházejícím z ústavní péče, které složitě hledají bydlení, když se osamostatňují. Stejně tak lidé se zdravotním postižením. To všechno jsou skupiny, které dnes končí v lepším případě v zařízeních, jejichž provoz nás stojí násobně víc, než podpora při získání bydlení a následné zabydlení. V horším případě končí tito lidé na ulici, kde stát potom hradí zvýšené náklady v rámci zdravotní péče a výjezdů záchranných složek. To vše máme podloženo daty a zkušenostmi z konkrétních projektů, včetně těch, které už roky pilotuje MPSV,“ přiblížil návrh zákona ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Pouze vyčíslené náklady veřejných rozpočtů na bytovou nouzi ročně převyšují 4 miliardy korun. Jde například o částky vynaložené na hospitalizaci nebo náhradní péči o děti. Nevyčíslené náklady spojené například s kriminalitou nebo závislostmi odborníci odhadují i násobně vyšší. „Pokud včas nepřijdeme se souborem systémových opatření, budou podle analytiků výdaje spojené s bytovou nouzí rychle růst. Zákon o podpoře bydlení se svým důrazem na prevenci a prověřenými nástroji takové řešení nabízí,“ uvedl Bartoš.
Zákon počítá se vznikem kontaktních míst v obcích s rozšířenou působností, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Případná podpůrná opatření pracovníci kontaktního místa přizpůsobí konkrétní situaci domácnosti. Ve své oblasti také mapují bytovou nouzi nebo obchod s chudobou – takto získaná data jsou klíčová pro utváření politiky bydlení na centrální úrovni.
Dalším nástrojem zákona je dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Výběr konkrétních nájemníků je vždy na poskytovateli. Může se jednat například o seniory nebo domácnosti s dětmi. MMR s ohledem na vlastní průzkumy mezi pronajímateli očekává, že se ročně do systému zapojí až tři tisíce bytů. Zájem dříve vyjádřilo 34 % dotázaných obcí a 50 % dotázaných soukromých majitelů. Třetím nástrojem je pak asistence v bydlení, která podpořeným domácnostem pomůže udržet si bydlení a zároveň minimalizuje rizika pro majitele a sousedy. „Kontaktní místa pro bydlení nebo garance pro soukromé pronajímatele už roky fungují například v Plzni, Ostravě a řadě dalších měst. Velké samosprávy je čím dál častěji zřizují a nabízejí samy zkrátka proto, že to dlouhodobě má dobré výsledky. Zákon o podpoře bydlení je šance, jak tyto nástroje zpřístupnit lidem plošně po celé ČR,“ dodal Bartoš. Návrhem zákona se teď budou zabývat poslanci a poslankyně. S jeho účinností počítají MMR a MPSV ve druhé polovině příštího roku.
Zákon o podpoře bydlení je součástí širší reformy Bydlení pro život, kterou realizuje MMR. V jejím rámci resort finančně podporuje přípravu bytových projektů obcí a Státní fond podpory investic (SFPI) samosprávám nabízí i praktické poradenství. Veřejnou podporu dostupných bytů s nižším než tržním nájemným umožnila dubnová notifikace, kterou MMR vyjednalo s Evropskou komisí. Už v září díky tomu nabídne SFPI Dostupné bydlení, ve kterém budou k dispozici 4,5 miliardy na zvýhodněné úvěry. V příštím roce se k němu přidá Národní rozvojová banka se svými nástroji za 3,5 miliardy korun.