Slovníček pojmů

Sociální ekonomika
Jedná se o souhrn aktivit uskutečňovaných subjekty sociální ekonomiky, jejichž cílem je zvýšit zaměstnanost v místních podmínkách anebo uspokojit další potřeby a cíle komunity v oblasti ekonomického, sociálního, kulturního a environmentálního rozvoje.

Subjekt sociální ekonomiky
Subjekty sociální ekonomiky jsou sociální podniky, podpůrné finanční, poradenské a vzdělávací instituce pro sociální podnikání a nestátní neziskové organizace, které vykonávají ekonomické aktivity za účelem pracovního uplatnění svých klientů nebo pro dofinancování svého poslání. Subjekty sociální ekonomiky sdílí společné rysy, kterými jsou naplňování veřejně prospěšného cíle, demokratické rozhodování, podpora iniciativy občanů, nezávislost na veřejných či soukromých institucích, jiný způsob zacházení se ziskem, zohledňování environmentálních aspektů, uspokojování přednostně místních potřeb a využívání přednostně místních zdrojů.

Sociální podnikání
Sociální podnikání jsou podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu.

Sociální podnik
Sociálním podnikem se rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo její součást nebo fyzická osoba, které splňují principy sociálního podniku. Sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního.

Integrační sociální podnik
Integračním sociálním podnikem se rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo fyzická osoba, které splňují principy integračního sociálního podniku. Integrační sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, kterým je zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, a tento cíl je formulován v zakládacích dokumentech. Vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního. Mezi sociální podniky zahrnujeme nejen integrační sociální podniky, které zaměstnávají znevýhodněné osoby, ale také ty podniky, které jsou zaměřené ekologicky, podporují místní rozvoj nebo se věnují fairtradovému obchodování. Do sociálního podnikání počítáme i podnikání neziskovek, které si přivydělávají a ze zisku podporují svou hlavní činnost. Sociální podnik stojí na dvou nohách – ekonomické a sociální. Důležité jsou obě dvě a je třeba mezi nimi pořád hledat rovnováhu.

Převzato z www.ceske-socialni-podnikani.cz

Chráněný trh práce

Chráněný trh práce je tvořen zaměstnavateli, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR uzavřel písemnou dohodu o jejich uznání za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (dále jen „dohoda o uznání zaměstnavatele“). Dohoda o uznání zaměstnavatele se uzavírá v rámci místní působnosti krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

CSR komunikace

Termín odvozený z anglického slovního spojení Corporate Social Responsibility, nebo-li ve zkratce CSR. Zahrnuje převážně odprezentování společensky prospěšných projektů firem, k němuž používá soubor provázaných činností. Může být i skvělým „inkubátorem” pro navázání obchodních vztahů. Propojuje sociální, environmentální a ekonomickou oblast v jeden celek.

Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

Jde o termín definovaný zákonem o zaměstnanosti v § 67 odst. 4). Je jím zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.

Převzato z www.isp21.cz

 Více pojmů na www.isp21.cz

  

Při zakládání sociálního podniku je nejprve třeba rozhodnout, jakou zvolit právní formu. Mezi nejčastější právní formy sociálních podniků v ČR patří:

  • Společnost s ručením omezeným (nejčastější právní forma u sociálních podniků v ČR)
  • Akciová společnost (vysoký základní kapitál, méně časté)
  • OSVČ (OSVČ může mít i zaměstnance)
  • Družstvo (minimální počet členů je 3)
  • Sociální družstvo (obdoba družstva, novinka od roku 2014)
  • Obecně prospěšná společnost (od 2014 již nemůžou vznikat, činnost již založených ale může pokračovat)
  • Ústav (novinka od roku 2014)
  • Církve a náboženské společnosti (mohou podnikat jen v rámci vedlejší činnosti)
  • Spolek (mohou podnikat jen v rámci vedlejší činnosti)

 

Podpora zaměstnávání OZP ze zákona o zaměstnanosti
Sociální podniky mohou získat finanční prostředky, které na podporu zaměstnanosti znevýhodněných osob poskytuje Úřad práce České republiky. V případě, že zaměstnavatel zaměstnává z více jak poloviny svých zaměstnanců, zdravotně postižené osoby a splní stanovené podmínky, má dokonce na takovouto finanční podporu právní nárok vyplývající ze zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti. Finanční podpora je poskytována jak na částečnou úhradu mzdových nákladů zaměstnavatele, tak rovněž po splnění předepsaných podmínek i na paušální úhradu provozních nákladů. Smyslem této podpory je eliminovat znevýhodnění zaměstnavatele na trhu v důsledku zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností, a přispět tak k motivaci zaměstnavatele takovéto osoby zaměstnat.

Sociální podniky mohou rovněž využít i nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. V případě, že se sociální podnik rozhodne zaměstnat osobu, která je evidována jako uchazeč o zaměstnání na Úřadu práce České republiky a spadá do podporovaných skupin, může požádat o poskytnutí finančního příspěvku, a to buď na zřízení pracovního místa, anebo na jeho vyhrazení. V případě, že je místo nově zřizováno, může zaměstnavatel – sociální podnik obdržet finanční prostředky na nákup vybavení souvisejícího s novým pracovním místem, v případě, že je místo vyhrazováno, může ÚP ČR poskytnout příspěvek na refundaci mzdových nákladů, a to až za dobu 12, resp. 24 měsíců.

Sociální podniky však samozřejmě mohou využít i jiných nástrojů, zejména příspěvků na vzdělávání či rekvalifikaci zaměstnanců či příspěvků na zapracování přijímaných uchazečů o zaměstnání. V případě zaměstnávání osob se zdravotním postižením je dále možné využít daňových úlev, které jsou zaměstnavatelům při zaměstnávání OZP poskytovány.

Kromě příspěvků Úřadu práce mohou sociální podniky a zaměstnavatelé OZP využít dalších zdrojů financování (dotace z fondů EU, finanční nástroje bank a jiných subjektů, dotační programy krajů a místních akčních skupin, programy pro start-upy, apod.).

Více o možnostech financování sociálního podnikání zde.

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.